Jediné, co je horší než nečíst knihu za poslední tři měsíce, je žádnou knihu nepřečíst a myslet si, že to nevadí.    ( Jim Rohn )
Reklamy pouze

Můj bojový úkol

22. června 2011 v 23:09 | studentka |  V knihovně
V dalším vyprávění si můžete přečíst o tom, jak jsem plnila svůj bojový úkol od pana vedoucího na praxi v knihovně. Docela dost jsem se u toho nahledala, nachodila a nabloudila. Jak to všechno bylo zjistíte v následujícím článku. Rozhodně to byl hodně zajímavý den. Alespoň pro mě.

Mé zážitky z knihovnické praxe

18. srpna 2010 v 20:20 | Juliana |
Pondělí
Myslela jsem,že už to nezvládnu.Celý víkend jsem měla brigádu ve vinárně.Ta byla super,taky jsem za ni dostala dva tisíce.Jenomže jsem v pondělí musela na praxi.Po víkendu,kdy jsem vlastně měla odpočívat,jsem byla šíleně unavená z práce s nádobím.
V knihovně jsem zrovna zařazovala knížky do regálů,když mě zavolali,že mám jít na městský úřad kvůli školení o bezpečnosti práce.Že je to na úřadě u radnice.Tak jsem se vydala k radnici a hledala městský úřad.Pár lidí jsem se zeptala,kde bych ho tu našla.Nakonec jsem vlezla přímo na radnici a tam mi bylo řečeno,že toho pána,co mě má proškolit,najdu na městském úřadě na Národní třídě.Aniž bych si to uvědomila,šla jsem na úřad na Horních Valech,kde jsem nedávno vyřizovala smlouvu k praxi.A odtud mě teda poslali na tu Národní třídu.Hurá!Docela jsem se zpozdila.Bloudila jsem totiž ještě po této budově.Pan školitel seděl v suterénu a já ho za nic na světě nemohla najít.Z tohoto městského úřadu znám totiž jen pasové a místnost,kde se dělají fotky na doklady.Nakonec mi řekl jen pár vět týkajících se bezpečnosti.Protože tam mám být na praxi jen dva týdny,tak to nijak nerozmazával.Vytiskl mi čtyři stejné papíry k podpisu.Později odpoledne jsem zjistila,že ze mě udělal Julianu Horincovou.Ale to už je vyřešeno.
Netuším,proč mi kolegyně řekla,že je to u radnice.Mě to od ní připadalo dost daleko.A přeslechla jsem adresu Národní třída.To už je fuk.
Pak jsem zaskakovala v šatně.Když paní šatnářka přišla i s obědem,říkala,že tam můžu ještě zůstat,než poobědvá.Přišel za mnou vedoucí s tím,že má pro mě bojový úkol.Mám prý zanést jednomu pánovi knížku až domů do ulice U červených domků.Venku se zrovna chystalo pršet.Ale povinnost volala a aspoň jsem se mohla projít.Toho jsem o chvíli později litovala.Všude jsem se ptala na cestu,jelikož v těch místech jsem byla za život jen několikrát a trasu si vůbec nepamatuju.Navíc je tam hrozně moc ulic.Odchytla jsem si další paní a ona mi docela slušně poradila.Jenže zrovna musela být od výzkumu veřejného mínění.Krásně si pršelo.Ještě že jsem měla půjčený deštník od paní šatnářky ze šatny.Byl erární,někdo ho tam totiž zapomněl.
Krásně si pršelo a paní z výzkumu mě zpovídala o volbách a politice,což jsou témata,které mi moc neříkají.Nakecala jsem jí tam spoustu blbostí.Chtěla jsem se jí už zbavit.Ale aspoň mě dobře nasměrovala.O chvíli později jsem konečně našla potřebnou adresu a vše vyřídila.
Pak jsem se ale dlouho nemohla odtud vymotat.Nakonec jsem se zeptala a došla zpátky do centra města.Jenom úplně jinou cestou.A k tomu se šíleně rozpršelo.Měla jsem na sobě krátké zelené kalhoty něco málo pod kolena a tričko na ramínka.No a ty kalhoty byly totálně promočené.Tričko kupodivu skoro suché.Když jsem došla do knihovny,paní šatnářka na mě hleděla.Nedivím se.Šla jsem oznámit,že už jsem tu,ale že jsem zmokla.
Jedna z kolegyň se mnou zašla do kanceláře,že mi něco zkusí najít na převlečení.Půjčila mi nějakou zástěru.Paní šatnářka mi však dala k dispozici její dlouhou hnědou sukni.V té zástěře jem si připadala děsně.Vypadala jsem jako uklízečka.Nakonec zvítězila sukně.Byla mi velká.Když jsem ji na sebe hodila,měla jsem holý pupek.Byla jsem jak břišní tanečnice.Ještě že tam bylo poutko.Vzadu jsem si tu sukni trochu stáhla a suk zastrčila dovnitř.Přes to jsem dala svoje tričko a výsledek byl skvělý.I barevně se to k sobě hodilo.Mohla jsem vylézt ze záchodu pro postižené,kde jsem se převlékala,opět mezi lidi.Ostatní se divili,že je ta sukně přímo na mě,když paní šatnářka je trochu silnější.Já jim ten malý trik vysvětlila.Říkali,že mi to sluší.Vedoucí se mě jen tak mimochodem zeptal,jestli jsem moc nezmokla a jak se mi šlo.Fakt skvělý dotazy.Aspoň jsem se mohla zasmát.Vedoucí je fajn a jsem ráda,že si s ním můžu tykat.Navíc je ještě mladý.S ostatními si vykám.Tahle praxe se mi opravdu zamlouvá a mám kolem sebe úžasné lidi,na které nezapomenu.
Po praxi jsem rovnou z autobusu šla do vinárny pracovat.Byla jsem tam od 18.15 do jedné v noci.Ty prachy a výborná večeře stály za tu námahu.Domů jsem přišla po čtvrt na dvě v noci a musela jsem ještě do sprchy.Usnula jsem okolo půl třetí a za čtyři hodiny vstávala.Super.Taky mi bylo druhý den zle.Z neděle na pondělí to bylo stejné.
Nevím,kdy napíšu další část,čiže úterý.Ale bude to jistě brzy.

Tak co? Co si myslíte o mé praxi v knihovně? Já jsem si ji pořádně užila. A od té doby chodím moc ráda do naší knihovny. Pracovat a taky se pobavit a odpočinout si. Tak zase příště.

studentka

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama